Plynulost silničního provozu a kotle na tuhá paliva mají zásadní vliv na ovzduší na jihu Moravy

BRNO - Jihomoravský kraj provedl na podzim roku 2018 ve spolupráci s Centrem dopravního výzkumu měřicí kampaň kvality ovzduší ve vybraných lokalitách.

První měřicí lokalita v obci Česká ležela v těsné blízkosti rychlostní silnice dálničního typu I/43, druhá lokalita potom byla v centru obce Kuřim, v blízkosti rušné křižovatky s častým výskytem kolon. Studie se zabývala rozdílem v kvalitě ovzduší ve dvou dopravně zatížených lokalitách, které se liší intenzitou dopravy, plynulostí, průměrnou rychlostí a také konfigurací terénu a počtem topenišť na pevná paliva. Prokázalo se, že plynulost silniční dopravy a využívání lokálních topenišť na pevná paliva jsou zcela zásadní faktory zhoršení kvality ovzduší.

"Znečištění ovzduší má negativní dopad na naši kvalitu života. Domácí topeniště spalující pevná paliva jsou nejvýznamnějším zdrojem prachových částic PM10, PM2,5 a polyaromatických uhlovodíků, které vznikají nedokonalým spalováním. Druhým významným negativním faktorem je silniční doprava, zejména tam, kde je častý výskyt kolon a nedostatečná dopravní infrastruktura," uvedl Vít Rajtšlégr, radní pro životní prostředí.

Součástí měřicí kampaně bylo také zjištění intenzit dopravy na přilehlých silničních komunikacích I. třídy (I/43 - Česká) a II. třídy (č. 385 a 386 – Kuřim). V České projelo po dobu měření denně průměrně cca 40 tisíc vozidel, v Kuřimi pak přibližně 26 tis. vozidel. Pokud bychom uvažovali intenzity bez nočních hodin (tzn. mezi 5:00 – 21:00), projede v lokalitě Česká průměrně 2160 vozidel za hodinu, zatímco v lokalitě Kuřim 1470 vozidel za hodinu (tj. 68 %). Zásadní je rozdíl v průměrné rychlosti, zatímco v České projíždějí vozidla plynule rychlostí zhruba 106 km/h, v lokalitě Kuřim se průměrná rychlost pohybovala těsně pod úrovní 40 km/h. Tento fakt má zásadní vliv na zjištěnou úroveň znečištění ovzduší.Plynulost silniční dopravy má obecně výrazně pozitivní vliv na emise poletavého prachu a oxidů dusíku tím, že když auto jede plynule, jede na vyšší převodový stupeň, má nižší spotřebu paliva, a tedy i tvorbu emisí z jeho spalování. Stejně tak plynule jedoucí auto nebrzdí a neakceleruje, což jsou další významné zdroje emisí prachu – emise z otěrů brzdového obložení a pneumatik při brždění, resp. při akceleraci. V obci Česká v těsné blízkosti rychlostní silnice I/43 byly po celou dobu měřeny nižší koncentrace PM10 než v lokalitě Kuřim v centru obce poblíž křižovatky, kde jsou často kolony a časté popojíždění a brždění aut. Současně byl v Kuřimi zaznamenán výraznější nárůst imisí prachových částic ve večerních hodinách po opadnutí dopravní špičky. Jedná se nejspíše o vliv lokálních topenišť, která co do množství prachových látek překonávají i obvyklou dopravní špičku v této oblasti.

Tato měřicí kampaň prokázala jednoznačný pozitivní vliv dostatečně kapacitní komunikace plnící funkci obchvatu obce Česká oproti městu Kuřim, kde vede veškerá silniční doprava samým centrem města. I když jsou dopravní intenzity na stávající rychlostní komunikaci I/43 u obce Česká o zhruba 35 % vyšší, tak zjištěná úroveň kvality ovzduší je z hlediska prašných částic a benzo[a]pyrenu lepší než v centru Kuřimi. „Není tedy pravdou opakované tvrzení, že výstavbou nových silnic a obchvatů nutně dojde k násobení emisí, a tedy i zhoršení kvality ovzduší. Tato opakovaně mylně používaná úvaha vychází z představy, že výstavbou jakékoli nové komunikace dojde k přesunu stejných dopravních výkonů i stejných emisí z dopravy na novou trasu a současně nedojde k poklesu na původní trase (v centru města). Naopak, nová trasa silniční komunikace umožní projektovat dopravní komunikaci tak, aby nedocházelo ke zbytečnému narušení plynulosti. Na původní trase pak logicky musí dojít k poklesu dopravních výkonů, a tedy i emisí. Současně nová trasa komunikace umožní realizovat v centru další netechnická opatření na snížení vlivů dopravy,“ shrnul Vít Rajtšlégr.

Souhrnná zpráva z měřicí kampaně v obci Česká a městě Kuřimi je zpřístupněna na webu Jihomoravského kraje - https://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=1788&TypeID=1

 

Kraj inicioval opatření ke zlepšení ovzduší v období výstavby v oblasti Zvonařky

V posledních měsících bylo zaznamenáno výrazné zhoršení kvality ovzduší na monitorovací stanici Brno-Zvonařka, která se tak stala první stanicí v České republice, která překročila imisní limit pro jemný polétavý prach PM10 a vede také v počtu dní, kdy byl tento limit od začátku letošního roku překročen. Jihomoravský kraj si na základě těchto skutečností nechal Českým hydrometeorologickým ústavem Brno zpracovat podrobnou odbornou zprávu příčin tohoto stavu. Zpráva potvrzuje, že viníkem nadměrné prašnosti jsou stavební práce, které v širším okolí probíhají a mají vliv i na snížení plynulosti dopravy a znečištění přilehlých komunikací. Kraj inicioval schůzku všech dotčených institucí a firem a v současnosti již probíhají nápravná opatření, která by měla stav ovzduší v této lokalitě alespoň částečně zlepšit.

Za první čtyři měsíce roku 2019 bylo na stanici Zvonařka zaznamenáno již 45 překročení imisních limitů. Pro srovnání byl v roce 2017 stejný limit na Zvonařce překročen 40x, ale za celý kalendářní rok. Tímto počtem překročení se stanice stala horší než stanice s dlouhodobě nejvyššími koncentracemi v České republice (například Ostrava-Radvanice, Věřňovice v Moravskoslezském kraji).

Za současný neutěšený stav ovzduší na Zvonařce mohou rozsáhlé stavební práce v celém okolí – oprava silnic Plotní/Dornych, rekonstrukce železničního nádraží, přestavba Vlněny, demolice řady budov v okolí a v neposlední řadě také suché a větrné počasí. Přímým vlivem je například prašnost z místa stavby nebo stavební činnosti, sekundárně je to pak vyšší intenzita dopravy v okolí vzhledem k různým uzavírkám, dopravním omezením, průjezdy nákladních aut k místu stavby, či například také velmi významné víření prachu ostatními projíždějícími automobily.

Čištění silnic a odstraňování prachu z jejich povrchu neprobíhalo dosud v takové míře, v jaké by bylo žádoucí. Krajský úřad proto na konci února 2019 vyzval příslušné stavební úřady, stavebníky i zhotovitele staveb k dodržování opatření na předcházení vzniku a snižování prašnosti a také správce komunikací, aby neprodleně provedli koordinovaný úklid přilehlých veřejných komunikací, které byly pokryty viditelným prachem a současně zadal Českému hydrometeorologickému ústavu v Brně zpracování komplexní analýzy aktuální situace na stanici s cílem identifikovat hlavní zdroje a příčiny současného stavu. Z těchto analýz pak vyplynulo, že za zvýšenými koncentracemi PM10 na stanici Brno-Zvonařka může právě stavební činnost v okolí stanice. Potvrzení přinesla i částicová analýza skenovacím elektronovým mikroskopem, která potvrdila vysoký podíl částic půdních, částic písku a částic, které složením odpovídají materiálům používaným ve stavebnictví, například cementu. Zcela zabránit vyšší míře znečišťování ovzduší během stavebních prací a s nimi spojených činností je nereálné. Přesto lze podniknout některé kroky, které můžou přispět k co největšímu potlačení negativních dopadů staveb na okolní ovzduší. Významný je například koordinovaný a účinný úklid vozovek (omezuje sekundární prašnost) a jejich kropení v případě déletrvajícího sucha.

Ačkoliv tedy bylo prokazatelně zjištěno, že za zhoršenou situací a výrazně zvýšenými koncentracemi PM10 stojí rozsáhlé stavební práce v okolí, zjistit, která přesně stavba v jaký čas způsobila jakou míru znečištění, není možné.

V příloze najdete fotografii demolice budovy v ulici Trnitá v souvislosti s přípravou na stavbu Paláce Trnitá. 3. března 2019, 11:10. 105 m vzdušnou čarou od stanice imisního monitoringu Brno-Zvonařka, která je v zástinu budovy Městského úřadu Šlapanice. Foto: Jáchym Brzezina, ČHMÚ Brno.

 

METODY OMEZENÍ ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ STAVEBNÍMI ČINNOSTMI

Do jisté míry jsou emise ze stavební činnosti nevyhnutelné. Existují však metody, jak tyto emise alespoň snížit, mezi ty patří například:

  • zakrývání – přikrývání materiálu, který by se prouděním mohl dostat do ovzduší (například hromada písku). Platí například také pro zakrývání nákladního prostoru nákladních automobilů přepravujících stavební materiál.
  • kropení – zvlhčování materiálu před jeho přepravou, prací s ním, ale také například kropení vozovek, což omezuje sekundární prašnost.
  • čištění – aktivní odstraňování například prachu z vozovek, špíny z kol nákladních automobilů před jejich odjezdem z rozestavěné lokality apod.
  • vysávání – využívání vysavače při vrtání apod., tak aby se prach nedostával přímo do ovzduší.
  • zdroje energie – využívání alternativních zdrojů energií, kde to je možné (například využívání místních elektrických přípojek na úkor dieselových agregátů).
  • předpříprava – pokud je to možné, vozit na místo stavby materiál už připravený (například nařezaný).
  • načasování prací – odložení prašných aktivit v době nepříznivých meteorologických podmínek (vysoké rychlosti větru, intenzivní sucho).
  • plánování – plánování časového harmonogramu stavebních prací tak, aby se v jedné chvíli nestavělo na příliš mnoha místech v jedné lokalitě a vliv těchto činností se nesčítal. Důležité je také plánování případných objízdných tras, pokud stavební činnost ovlivňuje průjezdnost dopravních komunikací.
  • kontrola – pravidelné kontroly dodržování opatření vedoucích ke snížení znečišťování ovzduší a monitorování situace.

 

Navržena byla také další možná opatření na snížení vlivu prováděných staveb na kvalitu ovzduší. Více v detailní odborné zprávě (277 stran)  https://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=389107&TypeID=61)

(niv)